Povolte prosím cookies, prohlížení našich stránek tak pro vás bude o to hladší! Některé cookies jsou potřebné tedy nezbytné a další volitelné, můžete se tedy sami rozhodnout, zda je povolíte.
STAUF je německý specialista na přípravu podkladů a lepení podlahovin. V této kategorii najdeš disperzní univerzální primer VDP 160 a polyuretanovou bariéru vlhkosti VPU 155 S New – řešení pro sjednocení savosti, zlepšení přilnavosti a bezpečné uzavření zbytkové vlhkosti na cementových podkladech v rámci jednoho systému.
VDP 160 – disperzní penetrace, která pracuje na savých i nesavých podkladech a pomáhá regulovat zbytkovou vlhkost na cementových potěrech. Vytváří rovnoměrně savý, prachu prostý povrch pro stěrky a lepidla.
VPU 155 S New – 1K polyuretanová penetrace typu DPM (damp proof membrane) na cement/beton se zvýšenou zbytkovou vlhkostí. Po vytvrzení vytvoří kompaktní, soudržný film a připraví podklad na další vrstvy.
Systémová kompatibilita – primer → stěrka → lepidlo v jedné značce
Rychlý postup – krátké čekací doby mezi kroky (dle podmínek stavby)
Savé i nesavé podklady – jistá přilnavost pro další vrstvy
Řešení zbytkové vlhkosti – DPM na cementových potěrech
Vylejte na zem vodu, nesmí se vsáknout ani za 30 minut. Často se vyskytující chybou při penetrování je nedostatečné vysušení penetrace. Je třeba upozornit, že penetrační nátěr získává svou odolnost vůči vodě téměř vždy o něco později, než je nátěr suchý na dotyk prstu. Proto je třeba dodržet minimální předepsaný čas schnutí výrobcem. V opačném případě může i při dokonalém napenetrování vsakovat voda z nivelační hmoty do podkladu, protože film penetrace ještě nebyl dostatečně odolný působení záměsové vody nivelace. Pozor je třeba dávat na použití neověřené "levnější" penetrace. Může se totiž stát, že má nevhodné složení pro použití s nivelační hmotou, resp. má nízkou koncentraci aktivní látky. Následně může po jejím použití dojít také ke vzniku již uvedených poruch.
Hlavním úkolem penetrace je vytvořit dostatečnou adhezi (přilnavost) mezi vrstvami podkladu a nivelační hmoty. Pokud je tato adheze nedostatečná, vrstva samonivelační hmoty popraská. Příčinou vzniku prasklin je, že při tuhnutí a tvrdnutí ve vrstvě nivelační hmoty probíhají objemové změny.
Schnutím vzniká takzvané "vnitřní pnutí", které se ještě zvyšuje tím, že celá vrstva nevysychá rovnoměrně, ale pouze povrchovou plochou. Tento proces velkou silou působí proti adhezi penetrace o podklad, a pokud není její odtrhová síla čili přídržnost k podkladu větší než síla pnutí, dojde k odtržení nivelační vrstvy od podkladu.
Nedostatečná vrstva penetrace způsobuje ztrátu části záměsové vody do podkladu. Tato ztráta vody způsobuje také vznik smršťovacích trhlin. Současně může znamenat nedostatek vody pro hydrataci cementu zhoršení struktury a vlastností zatvrdlé hmoty, zejména pevnosti. Vsáklá voda může vytisknout z podkladu vzduch, což se projeví tvorbou malých "kráterů" a dírek na povrchun samonivelační hmoty. Tyto povrchové vady podporují také vznik smršťovacích trhlin.
Záleží na typu podkladu – cementové potěry vyžadují disperzní nátěr, OSB pružnou penetraci, anhydrit nízkoviskózní typ.
Ano. Penetrace sjednocuje savost, zpevňuje povrch a zabraňuje praskání následných vrstev. Bez ní hrozí nedostatečné spojení.
Disperzní je vhodná na savé podklady (beton, cement), zatímco kontaktní se používá na nesavé povrchy (dlažba, nátěry, PVC).
Ne, je nutné nechat penetraci zaschnout. Doba schnutí se pohybuje obvykle mezi 1–4 hodinami dle produktu a podmínek.
Penetrace na podlahy je základní krok přípravy podkladu před nivelační hmotou, lepidlem nebo další vrstvou podlahové skladby. Jejím úkolem je sjednotit savost, navázat jemný prach, zpevnit povrch a zlepšit návaznost dalších materiálů.
Správně zvolená penetrace pomáhá omezit špatný rozliv nivelační stěrky, tvorbu bublin, nerovnoměrné schnutí, slabou přídržnost lepidla a poruchy celé skladby. Špatně zvolená penetrace ale problém nevyřeší. A někdy je dokonce problém použít penetraci tam, kde má být adhezní můstek nebo jiný systém.
Penetraci proto vybírejte podle typu podkladu a podle toho, co na ni bude navazovat. Jiný primer se používá na beton a cementový potěr, jiný na anhydrit, jiný na OSB desky, staré parkety nebo linoleum.
Pokud řešíte celý postup přípravy podkladu, navazuje článek stavební chemie pod lupou. Samostatně jsme zpracovali také článek penetrace podkladu – kdy je nutná a kdy je jen zbytečný krok.
Penetrace na beton a cementové potěry patří mezi nejčastější použití. Beton může být velmi savý, prašný, nestejnoměrný nebo naopak hutný a málo savý. Právě proto nestačí říct „vezmu nějakou penetraci“.
U běžných savých cementových podkladů penetrace sjednotí savost a pomůže tomu, aby navazující nivelační hmota nebo lepidlo nevysychaly nerovnoměrně. U velmi savých podkladů může být potřeba vícevrstvé nebo ředěné použití podle technického listu. U hutných a hladkých povrchů může být vhodnější adhezní můstek.
Pro beton a cementové potěry pokračujte do kategorie penetrace pro cementové a betonové podklady. Pokud řešíte vyrovnání podlahy, navazují také cementové nivelační hmoty a článek nivelační stěrka a úprava podkladu pro podlahy.
Anhydritový potěr se nesmí řešit stejně jako beton. Vyžaduje správné přebroušení, důkladné vysátí, kontrolu zbytkové vlhkosti a vhodnou penetraci pro sádrové nebo anhydritové podklady.
Nejčastější problém u anhydritu je slabá povrchová vrstva, prach a zbytková vlhkost. Pokud se tyto věci podcení, penetrace sama o sobě skladbu nezachrání. Anhydrit musí být nejdřív připravený jako podklad. Teprve potom má smysl řešit primer, sádrovou nivelační hmotu nebo lepidlo.
Pro anhydrit pokračujte do kategorie penetrace pro anhydritové podklady. K tématu navazuje článek anhydritový potěr – nejčastější pasti, broušení, penetrace a pokládka podlah.
Dřevěné podklady, OSB desky, staré parkety, palubky nebo dřevotříska patří mezi kritické podklady. Pracují jinak než beton, mohou pružit, vrzat, mít spáry, staré laky nebo zbytky lepidel. Proto se na ně nepoužívá běžná penetrace bez ověření systému.
Nejdřív musí být podklad pevný, suchý, stabilní, prošroubovaný a bez pohybu. Pokud se OSB desky nebo staré parkety hýbou, žádná penetrace ani stěrka to dlouhodobě nezachrání. V takovém případě se nejdřív řeší konstrukce, až potom chemie.
Pro dřevěné a deskové podklady pokračujte do kategorie penetrace pro dřevěné podklady. Pokud budete podklad následně vyrovnávat, navazují nivelační hmoty na dřevo.
U linolea, PVC/lina a dalších elastických krytin je potřeba hlídat kompatibilitu podkladu, penetrace, lepidla a samotné krytiny. Tenké krytiny umí rychle ukázat chyby v podkladu – nerovnosti, bubliny, špatný rozliv stěrky nebo slabou přídržnost.
Penetrace pro linoleum proto není jen formální nátěr. Je součástí skladby, která má zajistit správnou návaznost na stěrku nebo lepidlo. Vždy rozhoduje konkrétní systém a technický list.
Pro tyto aplikace pokračujte do kategorie penetrace pro linoleum. K lepení navazuje kategorie lepidla na vinyl a PVC.
Tady vzniká nejvíc chyb. Penetrace se používá hlavně na savé nebo prašné podklady, kde má sjednotit savost, navázat prach a připravit povrch pro další vrstvu. Adhezní můstek se používá na hladké, hutné nebo nesavé podklady, kde běžná penetrace nemusí stačit.
Typické příklady pro adhezní můstek jsou stará dlažba, teraco, hladký beton, staré soudržné nátěry, zbytky starých vrstev nebo některé deskové podklady. Adhezní můstek vytváří kontaktní vrstvu, která pomáhá navazující stěrce nebo lepidlu lépe držet.
Pokud řešíte tento rozdíl podrobněji, pokračujte na článek adhezní můstek: kdy je potřeba a kdy nestačí penetrace.
Některé podklady vyžadují víc než běžnou disperzní penetraci. Reaktivní PU nebo epoxidové systémy se používají například pro zpevnění slabších podkladů, pro speciální napojení vrstev nebo jako systémové řešení zvýšené zbytkové vlhkosti u cementových podkladů.
Tyto produkty ale nejsou univerzální zkratka. Je potřeba přesně vědět, proč se používají, na jakém podkladu, pod jakou krytinu a v jaké skladbě. U vlhkosti platí obzvlášť: běžná penetrace není parozábrana a zvýšená vlhkost se nesmí zamalovat běžným nátěrem.
Pokud je podklad vlhký, slabý nebo technicky nejasný, je lepší řešit skladbu podle technického listu nebo s odborníkem. Špatně uzavřená vlhkost umí udělat velký problém.
Penetrace sjednocuje savost, váže prach, zpevňuje povrch a zlepšuje přilnavost navazujících vrstev, například nivelačních hmot nebo lepidel.
Na savý beton a cementové potěry se obvykle používá disperzní nebo hloubková penetrace. U hladkého, hutného nebo nesavého betonu může být potřeba adhezní můstek.
Na anhydrit používejte penetraci určenou pro sádrové nebo anhydritové podklady. Potěr musí být přebroušený, suchý, důkladně vysátý a připravený podle technologického postupu.
Na OSB, parkety a dřevěné podklady používejte penetrace určené pro dřevěné nebo kritické podklady. Základ je stabilní konstrukce – pokud se podklad hýbe, penetrace problém nevyřeší.
Ne. Penetrace se používá hlavně na savé a prašné podklady. Adhezní můstek se používá na hladké, hutné nebo nesavé podklady, kde je potřeba kontaktní vrstva.
Ve většině případů ano. Savý podklad bez penetrace může odsát vodu ze stěrky příliš rychle, což zhorší rozliv, pevnost i výsledný povrch. U nesavých podkladů ale může být místo penetrace potřeba adhezní můstek.
Záleží na typu penetrace, savosti podkladu, teplotě, vlhkosti a větrání. Přesný čas vždy určuje technický list. Neřiďte se jen tím, že povrch „vypadá suchý“.
Běžná penetrace není parozábrana. Zvýšenou zbytkovou vlhkost řeší speciální PU nebo epoxidové systémy podle konkrétní skladby a technického listu.
Lehce prašný povrch může penetrace zpevnit, ale nesoudržný, drolivý nebo poškozený podklad neopraví. Ten je potřeba nejdřív mechanicky připravit nebo vyspravit vhodnou opravnou hmotou.
U savého podkladu může navazující stěrka nebo lepidlo schnout nerovnoměrně, špatně se rozlévat nebo mít horší přídržnost. U některých skladeb to může vést k bublinám, trhlinám nebo odlepení vrstev.