Vývoj laků na dřevo: od přírodních pryskyřic po moderní vodou ředitelné laky

Laky na dřevo se nevyvinuly přes noc. Dříve se používaly hlavně přírodní pryskyřice, oleje, vosky, šelak nebo lihové a olejové laky. Později přišly syntetické pryskyřice, alkydové systémy, polyuretanové laky a nakonec moderní vodou ředitelné laky, které dnes běžně najdete i u dřevěných podlah a parket.

Ten vývoj není jen historická zajímavost. Pomáhá vysvětlit, proč se dnešní laky chovají jinak než staré nátěry, proč se řeší VOC, proč mají některé laky tvrdidlo a proč už neplatí jednoduchá zkratka „syntetický lak je poctivý a vodní lak je slabý“. Tak jednoduché to není.

Pokud vybíráte konkrétní produkt, pokračujte do kategorie laky na dřevěné podlahy. Jestli Vás zajímá praktický rozdíl mezi moderními typy laků, pomůže Vám článek vodou ředitelné a rozpouštědlové laky. Složení dnešních laků podrobněji vysvětluje také článek z čeho se skládají laky na dřevo.

Proč se dřevo vůbec lakovalo

Dřevo je krásný materiál, ale bez ochrany snadno přijímá nečistoty, vlhkost, mastnotu a skvrny. Povrchová úprava měla od začátku dva hlavní cíle: chránit dřevo a zároveň zlepšit jeho vzhled. Lak dokáže zvýraznit kresbu, sjednotit povrch a vytvořit ochrannou vrstvu, která se lépe čistí než surové dřevo.

Dříve se používaly dostupné přírodní materiály. Pryskyřice, oleje a vosky se kombinovaly podle zkušeností řemeslníků, dostupnosti surovin a účelu. Jinak se řešil nábytek, jinak hudební nástroje, jinak dekorativní předměty a jinak později podlahy. Historickou linku olejových a voskových povrchů rozebírá článek historie olejů a vosků na dřevo.

Přírodní pryskyřice: krásný vzhled, ale také limity

Mezi tradiční suroviny patřily různé přírodní pryskyřice, například šelak, kopál, damar, kalafuna nebo mastix. Tyto látky se rozpouštěly v alkoholu, terpentýnu nebo jiných rozpouštědlech a vytvářely transparentní vrstvu na povrchu dřeva.

Výhodou byl vzhled. Přírodní laky uměly dodat dřevu hloubku, lesk a teplý odstín. Nevýhodou byla citlivost na vodu, alkohol, teplo, stárnutí, křehnutí nebo změnu barvy. U některých povrchů šlo o krásné řešení, ale ne vždy dostatečně praktické pro silně zatěžované podlahy nebo moderní provoz.

Je dobré si to neidealizovat. Staré přírodní laky nebyly automaticky lepší jen proto, že byly přírodní. Měly svoje kouzlo, ale také jasné technické hranice. Podobně opatrně je potřeba číst i dnešní marketing u laků, olejů a vosků, což vysvětluje článek emise VOC u laků, olejů a vosků.

Šelak a lihové laky: rychlé schnutí a vysoký lesk

Šelak patří mezi známé historické povrchové úpravy dřeva. Rozpouští se v alkoholu a používá se například u nábytku, hudebních nástrojů nebo tradičních technik, jako je politura. Umí vytvořit krásný lesklý povrch a zvýraznit kresbu dřeva.

Pro moderní dřevěné podlahy má ale šelak velké limity. Je citlivější na vodu, alkohol, teplo a mechanické namáhání. Proto ho nemá smysl zaměňovat s dnešními laky na parkety nebo podlahovými polyuretanovými systémy. Pro podlahy je praktičtější začít kategorií laky na podlahy nebo článkem lak na parkety a dřevěnou podlahu.

Olejové laky: pryskyřice, olej a delší schnutí

Další vývojovou větví byly olejové laky. V jednoduchém pohledu šlo o kombinaci pryskyřice, vysychavého oleje a rozpouštědla. Olejová složka pomáhala pružnosti a vzhledu, pryskyřice tvořila tvrdší ochranný film.

Olejové laky mohly být odolnější než jednoduché lihové nebo pryskyřičné nátěry, ale často déle schly a práce s nimi byla náročnější. Výsledek závisel na receptuře, druhu dřeva, podmínkách schnutí a zkušenosti řemeslníka.

Právě tady je vidět důležitá věc: lak nebyl nikdy jen jedna surovina. Vždy šlo o systém pojiva, rozpouštědla, schnutí, vrstvy a aplikace. To platí dodnes. U moderních podlahových laků proto dává smysl řešit i základní laky, vrchní laky a doporučený postup aplikace.

Syntetické pryskyřice: větší kontrola nad vlastnostmi

S rozvojem chemického průmyslu přišly syntetické pryskyřice. Výrobci získali větší kontrolu nad tím, jak bude lak tvrdý, pružný, lesklý, odolný, jak rychle bude schnout a jak se bude nanášet. To byl zásadní posun oproti tradičním recepturám založeným hlavně na přírodních surovinách.

Syntetické laky ale nepřinesly jen výhody. Často pracovaly s organickými rozpouštědly, výrazně zapáchaly a vyžadovaly dobré větrání. Některé systémy časem žloutly, měnily vzhled dřeva nebo měly svoje limity při renovaci.

Proto je dobré neřešit jen obecný název laku, ale konkrétní výrobek, jeho technický list, doporučený systém a použití. U podlah se to prakticky promítá do otázky, jestli řešíte domácnost, schody, kuchyň, kancelář nebo komerční zátěž.

Alkydové laky: důležitý mezikrok mezi olejem a moderní syntetikou

Alkydové pryskyřice byly dlouho důležitým pojivem v barvách a čirých nátěrech. Dá se říct, že navázaly na starší olejové systémy, ale přinesly větší průmyslovou kontrolu nad výsledným filmem.

Alkydové laky mohly dávat dřevu teplejší odstín a vytvořit pevnější film než řada tradičních přírodních úprav. Zároveň ale často obsahovaly organická rozpouštědla, déle schly a v některých použitích je postupně nahrazovaly modernější polymerní a vodou ředitelné systémy.

Pro zákazníka je důležité hlavně toto: starší typ laku není automaticky špatný, ale ani automaticky lepší. Vždy záleží na konkrétním použití, technickém listu a požadavcích na prostor.

Polyuretanové laky: vysoká odolnost pro podlahy a parkety

Polyuretanové laky se staly důležitou volbou pro dřevěné podlahy, parkety, schody a další namáhané plochy. Jejich výhodou může být dobrá mechanická odolnost, chemická odolnost a možnost použití v jednosložkových i dvousložkových systémech.

U dvousložkových laků se základní složka míchá s tvrdidlem. Tím se zvyšují nároky na přesné dávkování, dobu zpracování a správnou aplikaci. Výhodou může být vyšší provozní odolnost, ale jen pokud se lak opravdu použije podle technického listu. Prakticky se toto rozhodování řeší u článku lak na parkety a dřevěnou podlahu podle zátěže a vzhledu.

Není správné říkat, že každý polyuretanový lak je automaticky nejlepší. Na nábytek, schody, domácí podlahu a komerční provoz se mohou hodit jiné systémy. Důležitý je účel, počet vrstev, schnutí, příprava dřeva a údržba. U vysoce zatěžovaných ploch mohou dávat smysl také profesionální systémy, například laky LOBA nebo vodou ředitelné laky Bona.

Vodou ředitelné laky: ne voda místo kvality, ale jiná formulace

Vodou ředitelný lak neznamená, že je v něm jen voda. Voda u těchto laků slouží hlavně jako nosná kapalina. Vlastnosti výsledného filmu tvoří pojiva, přísady a u některých systémů také tvrdidla. Moderní vodou ředitelné laky mohou být velmi dobře použitelné i na dřevěné podlahy, pokud jsou k tomu určené.

Hlavní výhodou bývá nižší zápach, rychlejší práce v interiéru, jednodušší čištění nářadí a nižší obsah organických rozpouštědel proti řadě starších rozpouštědlových systémů. To ale neznamená nulové emise, nulové riziko nebo možnost ignorovat větrání.

Moderní vodou ředitelné laky nejsou „slabá vodovka“. Jsou to formulované polymerní systémy. U podlah se běžně používají i ve dvousložkové podobě, kde se vodou ředitelný základ míchá s tvrdidlem kvůli vyšší odolnosti. Více k rozdílu mezi vodou ředitelným a rozpouštědlovým lakem najdete v článku vodou ředitelné a rozpouštědlové laky.

Proč do vývoje zasáhly VOC a požadavky na interiér

Velkou změnu přinesl tlak na nižší obsah VOC, tedy těkavých organických látek. Starší rozpouštědlové laky často výrazně zapáchaly a zatěžovaly interiér během aplikace a schnutí. Moderní formulace proto řeší nejen odolnost, ale také zápach, emise, schnutí, bezpečnost práce a možnost použití v obytných prostorech.

To neznamená, že vodou ředitelný lak je automaticky nejlepší volba pro všechno. Znamená to, že dnešní výběr je širší a zákazník by měl číst technický a bezpečnostní list. Pokud Vás zajímá téma emisí podrobněji, pokračujte na článek emise VOC u laků, olejů a vosků.

Co se změnilo pro zákazníka

Dříve zákazník často vybíral podle řemeslnické zkušenosti, dostupnosti materiálu a vzhledu. Dnes má k dispozici mnohem širší nabídku: základní laky, vrchní laky, matné a extra matné laky, jednosložkové a dvousložkové systémy, vodou ředitelné laky, rozpouštědlové laky i specializované produkty pro vyšší zátěž.

Výhoda je větší výběr. Nevýhoda je větší zmatek. Proto nestačí říct „chci lak na dřevo“. Jiný lak patří na dekorativní nábytek, jiný na schody, jiný na parkety a jiný na komerčně zatíženou podlahu. Pokud řešíte celé rozhodnutí mezi lakem, olejem a dalšími úpravami, navazuje článek povrchové úpravy dřevěných podlah.

Vývoj laků v přehledu

Moderní laky nejsou jen o chemii, ale i o aplikaci

Vývoj laků zlepšil možnosti, ale nezrušil potřebu správné práce. I moderní lak může selhat, pokud je dřevo špatně připravené, podklad zaprášený, vrstva příliš silná, teplota nevhodná nebo není dodržena doba schnutí mezi vrstvami.

U dřevěných podlah navíc rozhoduje celý systém. Základní lak, vrchní lak, mezibroušení, počet vrstev, tvrdidlo, větrání a údržba spolu souvisí. Proto má smysl vybírat produkty podle technického listu, ne podle jedné věty na etiketě. Reálnou spotřebu a vydatnost laků řeší článek vydatnost laků, olejů a vosků.

Prakticky navazuje článek základní a vrchní lak na parkety a také jak lakovat parkety a dřevěnou podlahu. Časté chyby při práci shrnuje článek nejčastější chyby při lakování parket a dřevěné podlahy.

Jsou staré laky lepší než moderní?

Nejde to říct jednou větou. Staré přírodní laky mohou mít krásný vzhled a historickou hodnotu. U renovace starožitného nábytku, hudebních nástrojů nebo památkových předmětů mohou dávat smysl. Na moderní dřevěnou podlahu v běžném bytě nebo komerčním prostoru ale často potřebujete jiné vlastnosti: odolnost proti otěru, snadnou údržbu, rozumné schnutí, nižší zápach a jasný technický systém.

Moderní laky zase nejsou automaticky dokonalé. Některé vyžadují přesné míchání, správné klima při aplikaci, dodržení doby zpracování nebo konkrétní údržbové prostředky. Vývoj tedy neznamená, že staré je špatné a nové je vždy lepší. Znamená hlavně to, že máme více specializovaných možností.

Co si z vývoje laků odnést při výběru

Historie laků ukazuje jednu věc: každý typ povrchové úpravy vznikl jako odpověď na nějaký problém. Přírodní pryskyřice řešily vzhled, olejové laky pružnost a hloubku, syntetické pryskyřice kontrolu vlastností, polyuretany vyšší odolnost a vodou ředitelné systémy lepší použitelnost v moderním interiéru.

Pro zákazníka z toho plyne několik praktických pravidel:

• nevybírejte lak jen podle slova „přírodní“, „syntetický“ nebo „vodní“,
• řešte, zda je produkt určený na podlahu, nábytek, schody nebo jiný povrch,
• u podlah sledujte základní a vrchní lak jako systém,
• u 2K laků počítejte s tvrdidlem a omezenou dobou zpracování,
• u vodou ředitelných laků nečekejte nulové emise, ale obvykle příjemnější práci v interiéru,
• u historických a přírodních laků počítejte s krásným vzhledem, ale i limity,
• technický list je důležitější než obecný název laku.

Pokud vybíráte lak na podlahu, začněte kategorií laky na dřevěné podlahy. Pro systémové použití se podívejte na základní laky a vrchní laky. Pokud řešíte vzhled, pokračujte na matné laky, polomatné laky nebo extra matné laky.

Časté otázky k vývoji laků na dřevo

Čím se lakovalo dřevo dříve?

Dříve se používaly hlavně přírodní pryskyřice, oleje, vosky, šelak a různé lihové nebo olejové laky. Receptury se lišily podle účelu, dostupných surovin a řemeslné tradice.

Co je šelak?

Šelak je přírodní pryskyřičná látka používaná v tradičních povrchových úpravách dřeva. Rozpouští se v alkoholu a umí vytvořit krásný lesklý povrch. Není ale ideální pro moderně zatěžované dřevěné podlahy.

Jsou přírodní laky lepší než syntetické?

Ne obecně. Přírodní laky mohou mít krásný vzhled a historickou hodnotu, ale často mají horší odolnost vůči vodě, alkoholu, teplu nebo mechanickému zatížení. Syntetické laky zase umožňují lépe řídit tvrdost, pružnost, schnutí a odolnost.

Proč se začaly používat syntetické pryskyřice?

Protože umožnily lépe kontrolovat vlastnosti laku. Výrobci mohli přesněji ovlivnit tvrdost, pružnost, lesk, rychlost schnutí, přilnavost a odolnost výsledného filmu.

Co je alkydový lak?

Alkydový lak je lak založený na olejově modifikované syntetické pryskyřici. Historicky šlo o důležitý mezikrok mezi tradičními olejovými laky a modernějšími syntetickými systémy.

Co je polyuretanový lak?

Polyuretanový lak je moderní filmotvorný systém používaný mimo jiné na dřevěné podlahy, parkety a schody. Může být jednosložkový nebo dvousložkový. U 2K systému se míchá s tvrdidlem.

Jsou vodou ředitelné laky slabší?

Ne automaticky. Moderní vodou ředitelné laky mohou být velmi výkonné, pokud jsou určené pro dané použití. Důležité je sledovat technický list, typ pojiva, počet vrstev a doporučenou aplikaci.

Proč se dnes používají vodou ředitelné laky?

Hlavní důvody jsou nižší zápach, praktičtější práce v interiéru, jednodušší čištění nářadí a tlak na nižší obsah VOC. U podlah se používají i vysoce odolné vodou ředitelné 2K systémy.

Je rozpouštědlový lak vždy odolnější než vodou ředitelný?

Ne. Starší rozpouštědlové systémy měly svoje výhody, ale moderní vodou ředitelné laky mohou být při správném použití velmi odolné. Rozhoduje konkrétní produkt, ne jen typ nosné kapaliny.

Jaký lak zvolit na dřevěnou podlahu?

Vybírejte produkt určený přímo na dřevěné podlahy nebo parkety. Sledujte, zda jde o základní nebo vrchní lak, jakou má odolnost, počet vrstev, schnutí, požadavky na mezibroušení a údržbu.