Povolte prosím cookies, prohlížení našich stránek tak pro vás bude o to hladší! Některé cookies jsou potřebné tedy nezbytné a další volitelné, můžete se tedy sami rozhodnout, zda je povolíte.
Penetrace na anhydritové a sádrové podklady připraví potěr před nivelační stěrkou, opravnou hmotou nebo lepením podlahy. Před nanesením penetrace musí být anhydrit dostatečně suchý, pevný, mechanicky přebroušený a důkladně vysátý. Zbytkovou vlhkost je potřeba ověřit CM měřením.
Pro lokální opravy děr, prohlubní, spádů a nerovností doporučujeme sádrovou vyrovnávací hmotu CHEMOS GS 500. Pro celoplošné vyrovnání pokračujte na sádrové nivelační hmoty. Podrobný postup přípravy najdete v článku Anhydritový potěr: broušení, penetrace a pokládka podlah.
Anhydrit je extrémně savý, proto je třeba použít penetrační nátěr s vyšší schopností proniknout a sjednotit savost.
Má světle šedou až béžovou barvu, hladký a homogenní povrch. Často se používá v novostavbách kvůli rozlivnosti.
Obvykle 2–4 hodiny. Po úplném zaschnutí lze pokračovat dalšími vrstvami.
Ano – podklad musí být čistý, suchý, bez prachu a mastnot. U anhydritu je vhodné přebroušení před nátěrem.
Penetrace na anhydrit připravuje anhydritový neboli kalciumsulfátový potěr před aplikací nivelační nebo opravné hmoty a v případech stanovených výrobcem také před lepením podlahové krytiny. Podle konkrétního výrobku může regulovat savost, chránit sádrový podklad před vodou z navazující vrstvy nebo vytvořit potřebné spojení mezi potěrem a dalším materiálem.
Při výběru penetrace anhydritu nestačí znát pouze označení podkladu. Rozhoduje také stav jeho povrchu, savost, pevnost, zbytková vlhkost a materiál, který bude po penetraci následovat. Jiný postup může být předepsaný pod sádrovou nivelační hmotu, jiný pod cementovou stěrku a jiný před přímým lepením parket, vinylu nebo PVC.
Samotná penetrace neopraví nevyhovující povrch. Anhydrit musí být před aplikací dostatečně suchý, pevný, přebroušený a důkladně vysátý.
Penetrace se nesmí nanášet na volný brusný prach. V takovém případě by se spojila s prachem namísto s pevným potěrem a vytvořila slabou mezivrstvu.
Na povrchu anhydritového potěru může vzniknout slabá sintrová vrstva, jemný šlem nebo naopak tvrdá a hladká skořepina. Takový povrch nemusí mít dostatečnou pevnost nebo savost pro spolehlivé spojení s penetrací, stěrkou či lepidlem.
Broušením nebo jinou předepsanou mechanickou přípravou se odkryje pevná struktura potěru. Následné vysátí odstraní brusný prach, který by jinak fungoval jako separační vrstva.
Pokud je povrch tvrdý, hladký nebo málo savý, nestačí jej pouze přetřít kontaktním můstkem. Nevyhovující povrchová vrstva se musí nejprve mechanicky odstranit nebo upravit. Teprve potom se použije přednátěr předepsaný pro navazující systém.
Anhydritový potěr je citlivý na dlouhodobé působení vlhkosti. Před penetrací, nivelací nebo lepením je proto potřeba ověřit, zda je dostatečně suchý pro plánovanou podlahovou skladbu.
Pohled, dotyk ani běžný orientační elektronický vlhkoměr nestačí k přesnému rozhodnutí o připravenosti podkladu. Pro kontrolu se používá především CM měření anhydritu. Povolená hodnota se řídí druhem potěru, přítomností podlahového topení, finální krytinou a požadavky výrobců použitých materiálů.
Běžná disperzní ani hloubková penetrace není uzávěrou zbytkové vlhkosti. Pokud anhydrit nesplňuje požadovanou hodnotu, nelze jej připravit k pokládce pouze nanesením silnějšího penetračního nátěru.
Disperzní penetrace se používá na pevný, suchý, přebroušený a vysátý anhydrit před vhodnou nivelační hmotou nebo lepidlem. Jejím hlavním úkolem je obvykle regulace savosti a vytvoření rovnoměrně připraveného povrchu.
Anhydrit nemusí být vždy velmi savý. Po mechanické přípravě může mít otevřenou a dobře savou strukturu, ale může také obsahovat hutnější nebo málo savá místa. Savost se proto posuzuje na konkrétní stavbě.
Některé disperzní penetrace jsou připravené k použití, jiné se dodávají jako koncentráty. Poměr ředění může být odlišný podle savosti podkladu a druhu navazující hmoty. Nelze jej automaticky převzít z postupu určeného pro beton.
Příliš silná vrstva nebo kaluže mohou vytvořit uzavřený film. Příliš zředěná penetrace naopak nemusí podklad dostatečně připravit. Rozhodující je vždy technický list celé skladby.
Výraz hloubková penetrace na anhydrit lidé používají pro penetrační nátěr, který proniká do savé povrchové struktury. Samotné označení „hloubková“ ale nezaručuje vhodnost pro sádrový nebo kalciumsulfátový podklad.
Výrobek musí mít použití na anhydrit uvedené v technickém listu a současně musí být kompatibilní s navazující stěrkou nebo lepidlem. Hloubková penetrace neopraví tvrdou skořepinu, sintrovou vrstvu ani hluboce oslabený potěr.
Propojovací nebo kontaktní přednátěr může být součástí systému před nivelací nebo lepením. Jeho úkolem může být regulace odsávání záměsové vody, ochrana citlivého sádrového podkladu nebo vytvoření potřebného spojení s navazující vrstvou.
Adhezní můstek na anhydrit ale není univerzální řešení hladkého povrchu. Tvrdá, uzavřená nebo slabá povrchová vrstva se musí nejprve odstranit mechanickou přípravou. Teprve na pevný a vysátý povrch se nanese výrobek předepsaný pro konkrétní skladbu.
Rozdíl mezi penetračním nátěrem a kontaktní vrstvou vysvětluje článek Adhezní můstek: kdy je potřeba a kdy nestačí penetrace.
Polyuretanové penetrace se na anhydritu používají pouze jako součást technicky stanoveného systému. Mohou sloužit jako reaktivní přednátěr, zpevnění vhodného povrchu nebo ochranná mezivrstva, která omezuje působení vody z disperzního lepidla či cementové nivelační hmoty na sádrový podklad.
Tato ochranná funkce není totéž jako uzavření zvýšené zbytkové vlhkosti. Například funkce vlhkostní uzávěry u některých PU produktů platí pro cementové potěry a beton v rozsahu stanoveném výrobcem, nikoliv automaticky pro anhydrit.
Také epoxidová penetrace na anhydrit se může použít pouze tehdy, pokud konkrétní technický list tuto kombinaci dovoluje. Podklad přitom musí splňovat předepsanou zbytkovou vlhkost. Uzavřenou reaktivní vrstvu může být před cementovou stěrkou nutné opatřit křemičitým posypem nebo dalším kontaktním přednátěrem.
Při aplikaci sádrové nivelační hmoty na anhydrit se použije penetrace předepsaná výrobcem konkrétní stěrky. Sádrová nebo kalciumsulfátová hmota mívá nízké vnitřní pnutí a je přirozenou volbou pro suché anhydritové podklady, ani zde ale nelze vynechat broušení, vysátí a kontrolu vlhkosti.
Penetrace musí být nanesená rovnoměrně, bez neošetřených míst a bez kaluží. Nivelační hmota se nanáší až po uplynutí času předepsaného výrobcem penetrace a stěrky.
Použití cementové nivelační hmoty na sádrovém podkladu vyžaduje odpovídající ochrannou a propojovací vrstvu. Nevhodné spojení cementu, sádry a vody může na rozhraní materiálů způsobit technické problémy.
Pokud má na anhydrit navazovat cementová nivelační hmota, musí být konkrétní kombinace schválená výrobcem. Nelze použít běžné ředění penetrace určené pro beton bez kontroly technického listu navazující stěrky.
Pro vyplnění děr, prohlubní, lokálních nerovností, vytvoření spádu nebo dostěrkování do tenké hrany lze použít sádrovou vyrovnávací hmotu CHEMOS GS 500. Je vhodná pro anhydritové a sádrové podklady v interiéru a vytváří pevný a savý povrch pro další vrstvu.
CHEMOS GS 500 je opravná a vyrovnávací hmota nanášená hladítkem nebo špachtlí, nikoliv běžná celoplošná samonivelační stěrka. Podklad se před její aplikací mechanicky připraví, důkladně vysaje a napenetruje systémově vhodným výrobkem.
Po provedení lokální opravy může podle navržené skladby následovat sádrová samonivelační hmota. Dobu schnutí a další postup přizpůsobte tloušťce opravy a technickému listu.
Při přímém lepení podlahové krytiny na anhydrit se samostatná penetrace používá pouze tehdy, když ji vyžaduje výrobce lepidla nebo celá navržená skladba. Některá reaktivní lepidla lze nanášet na správně připravený anhydrit bez samostatné disperzní penetrace, jiné systémy přednátěr vyžadují.
Před lepením zkontrolujte:
Nevhodná nebo příliš silná penetrační vrstva může přilnavost lepidla zhoršit. Penetrace proto není automaticky nutná před každým lepením.
Doba schnutí se nedá určit jedním univerzálním časem. Závisí na typu penetrace, jejím ředění a spotřebě, savosti anhydritu, teplotě podkladu, teplotě vzduchu a relativní vlhkosti.
Disperzní penetrace může schnout jinak než polyuretanový nebo epoxidový nátěr. Některé systémy navíc předepisují nejen minimální dobu schnutí, ale také maximální čas pro nanesení další vrstvy. Rozhodující je proto technický list obou navazujících materiálů.
Další přípravné nátěry najdete v kategorii penetrace na podlahy podle typu podkladu. Kompletní postup broušení, měření vlhkosti a pokládky popisuje článek Anhydritový potěr: broušení, penetrace a pokládka podlah.