Povolte prosím cookies, prohlížení našich stránek tak pro vás bude o to hladší! Některé cookies jsou potřebné tedy nezbytné a další volitelné, můžete se tedy sami rozhodnout, zda je povolíte.
Penetrace pro anhydritové a sádrové podklady připraví anhydritový potěr před nivelační stěrkou, lepením podlahy nebo další vrstvou podlahové skladby. U anhydritu je zásadní správné přebroušení, důkladné vysátí prachu, kontrola zbytkové vlhkosti a volba penetrace podle savosti podkladu.
V kategorii najdete produkty značek STAUF, CHEMOS, ARDEX, Dr. Schutz a FLOORDEX. Pro běžné savé podklady se používají například disperzní nebo hloubkové penetrace typu STAUF VDP, CHEMOS PE, CHEMOS PER nebo FLOORDEX MULTI PD. Pro kontaktní vrstvu může dávat smysl ARDEX P 51 a pro speciální reaktivní přípravu ARDEX PU 30 nebo STAUF VPU 155 S New podle technického listu.
Pokud řešíte celý postup přípravy podkladu, pokračujte na článek stavební chemie pod lupou. Rozdíl mezi nutnou a zbytečnou penetrací vysvětluje článek penetrace podkladu – kdy je nutná a kdy je jen zbytečný krok.
Anhydrit je extrémně savý, proto je třeba použít penetrační nátěr s vyšší schopností proniknout a sjednotit savost.
Má světle šedou až béžovou barvu, hladký a homogenní povrch. Často se používá v novostavbách kvůli rozlivnosti.
Obvykle 2–4 hodiny. Po úplném zaschnutí lze pokračovat dalšími vrstvami.
Ano – podklad musí být čistý, suchý, bez prachu a mastnot. U anhydritu je vhodné přebroušení před nátěrem.
Anhydritový potěr, často označovaný také jako sádrový potěr nebo CA potěr, se chová jinak než beton nebo cementový potěr. Je savý, citlivý na vodu a jeho povrch může obsahovat slabou vrstvu, která se musí před dalšími pracemi odstranit. Proto je u anhydritu důležité správné broušení, důkladné vysátí a vhodná penetrace.
Penetrace na anhydrit se používá před aplikací nivelační hmoty, samonivelační stěrky, lepidla nebo jiné navazující vrstvy. Pomáhá sjednotit savost, navázat jemný prach a zlepšit návaznost dalších materiálů. Špatně připravený anhydrit ale penetrace nezachrání. Pokud zůstane na povrchu laitance, prach, vlhkost nebo slabá vrstva, může dojít ke špatné adhezi, bublinám, mapám nebo odtržení vrstvy.
Pokud řešíte anhydrit obecně, doporučujeme také článek anhydritový potěr – nejčastější pasti, broušení, penetrace a pokládka podlah. Pro obecný výběr penetrace podle podkladu pokračujte na kategorii penetrace na podlahy.
U anhydritu je broušení zásadní krok. Na povrchu může zůstat slabá separační vrstva, která zhorší přilnavost stěrky, lepidla nebo jiné navazující vrstvy. Pokud se tahle vrstva neodstraní, samotná penetrace problém nevyřeší.
Základní postup je jednoduchý:
U anhydritu neplatí, že „nějaká penetrace všechno srovná“. Největší část úspěchu je mechanická příprava podkladu a kontrola vlhkosti.
Výběr penetrace závisí na savosti anhydritu, stavu povrchu a tom, co bude následovat. Jiný postup může být vhodný před sádrovou nivelační hmotou, jiný před cementovou stěrkou a jiný před lepením podlahy.
Disperzní a hloubkové penetrace se používají na běžně savé anhydritové a sádrové podklady po správném přebroušení a vysátí. Pomáhají sjednotit savost, navázat jemný prach a připravit povrch pro stěrku nebo lepidlo.
V sortimentu se mohou uplatnit produkty jako STAUF VDP 160, CHEMOS PE 204, CHEMOS PER 390, CHEMOS PE 406 nebo FLOORDEX MULTI PD. Vždy ale rozhoduje konkrétní technický list, ředění, savost podkladu a navazující materiál.
U velmi savého anhydritu může být potřeba opakovaná aplikace. Penetrace se ale nesmí nechávat v loužích. Cílem není vytvořit silnou kluzkou vrstvu, ale rovnoměrně připravený podklad.
Kontaktní můstek nebo adhezní vrstva může dávat smysl tam, kde je podklad hladší, hutnější nebo kde potřebujete bezpečnější návaznost další vrstvy. U anhydritu to ale neznamená, že kontaktní můstek nahradí broušení nebo vysátí.
Typickým příkladem je ARDEX P 51, který se používá jako systémová příprava podkladu podle technického listu. U navazujících cementových nebo sádrových stěrek vždy kontrolujte kompatibilitu celé skladby.
Pokud řešíte rozdíl mezi penetrací a adhezním můstkem obecně, navazuje článek adhezní můstek: kdy je potřeba a kdy nestačí penetrace.
Reaktivní PU nátěry, například ARDEX PU 30 nebo STAUF VPU 155 S New, se mohou používat ve speciálních situacích pro zpevnění nebo uzavření povrchu po řádném přebroušení. Nejde ale o běžnou penetraci pro každý anhydrit.
U anhydritu je zásadní neopakovat chybu z cementových podkladů: reaktivní PU nátěr nepoužívat jako automatickou uzávěru zbytkové vlhkosti u anhydritu. Anhydritový potěr musí být suchý podle požadavků konkrétní krytiny a skladby. Pokud je vlhkost vyšší, problém se neřeší běžným „uzavřením“ jako u cementu.
Reaktivní systémy proto používejte jen tehdy, když to dává smysl podle technického listu a celé skladby. Pokud je podklad vlhký, nejdřív se řeší příčina a měření, ne nátěr.
Na anhydritu často navazuje sádrová nivelační hmota, protože sádrové systémy bývají s anhydritem přirozeně kompatibilní. V některých skladbách se ale používají i cementové stěrky. V takovém případě je potřeba ještě pečlivěji hlídat doporučení výrobce a správnou přípravu podkladu.
Penetrace před stěrkou má zabránit příliš rychlému odsátí vody do podkladu, zlepšit rozliv a snížit riziko bublin. Pokud je podklad špatně přebroušený nebo zaprášený, bubliny a poruchy se mohou objevit i přes použití penetrace.
Pro výběr nivelace pokračujte na nivelační hmoty, případně přímo na sádrové nivelační hmoty.
Pokud se bude na anhydrit lepit vinyl, PVC/lino, koberec nebo dřevěná podlaha, musí být podklad rovný, pevný, suchý a kompatibilní s lepidlem. Penetrace může zlepšit přilnavost lepidla a sjednotit savost, ale nenahradí měření vlhkosti ani opravu slabého povrchu.
U lepených podlah je potřeba držet celý systém: podklad, penetrace, případná stěrka, lepidlo a krytina. Není dobrý nápad kombinovat produkty jen podle ceny bez kontroly technických listů.
Pro lepení navazují kategorie lepidla na vinyl a PVC a lepidla na dřevěné podlahy.
Ano, ve většině případů je broušení nutné. Na povrchu anhydritu bývá slabá vrstva, která zhoršuje přilnavost. Po broušení je nutné podklad důkladně vysát.
Na běžně savý anhydrit se používá disperzní nebo hloubková penetrace podle technického listu. Na hladší nebo hutnější místa může být vhodný kontaktní můstek. Vždy záleží na podkladu a navazující vrstvě.
Ne. Anhydrit je sádrový podklad a je citlivější na vlhkost. Proto se musí řešit jinak než cementový potěr nebo beton.
Obecně ne jako běžné řešení. U anhydritu se zvýšená zbytková vlhkost neřeší automatickým uzavřením jako u cementových podkladů. Vždy rozhoduje technický list a konkrétní skladba.
Záleží na typu penetrace, savosti podkladu, teplotě, vlhkosti a větrání. Přesný čas určuje technický list konkrétního produktu. Další vrstvu aplikujte až po předepsaném zaschnutí.
Někdy ano, ale pouze při správné přípravě a podle technického listu. Často se na anhydrit používají sádrové nivelační hmoty, protože jsou s tímto typem podkladu přirozeně kompatibilní.
Navazující stěrka nebo lepidlo může špatně držet, nerovnoměrně schnout, tvořit bubliny nebo mapy. U savého anhydritu je penetrace důležitá pro sjednocení savosti a lepší návaznost vrstev.
Musí být přebroušený, vysátý, pevný, suchý podle požadavků krytiny a ošetřený vhodnou penetrací. U citlivých krytin je nutné měřit zbytkovou vlhkost.