Nivelační hmoty

Jak správně míchat samonivelační hmoty?

Samonivelační hmoty zpracováváme rozmícháním ve studené vodě. Už při míchání dochází k reakci cementu a vody. Protože však chceme, aby nivelační hmota měla určité námi zvolené vlastnosti, jako jsou delší zpracovatelnost, výborná tekutost, rychlé tuhnutí a tvrdnutí apod., musí se již při výrobě modifikovat přísadami. Rozpuštění těchto přísad trvá určitý čas a je velmi DŮLEŽITÉ, aby byly rozpuštěny v procesu míchání a ne až po rozlití na podklad. Při zkrácené době míchání by se nemusela dosáhnout maximální tekutost hmoty. Proto je důležité dodržení celkového času míchání, včetně přestávky, protože i během přestávky probíhá rozpouštění přísad.

Proč dodržet předepsané množství vody?

Vodu použitou při míchání cementových hmot nazýváme záměsná voda. Jejím úkolem je reagovat s cementem a vytvářet tak složité formy vazeb v hydratačních novotvarů. Pro dostatečnou hydrataci cementu a dosažení požadované zpracovatelnosti potřebujeme určité množství vody. Toto množství určí výrobce cementové hmoty ve svém návodu a vychází z množství použitého cementu a z receptury suché směsi. Tato voda se v procesu tuhnutí a tvrdnutí cementové hmoty dělí na: chemicky a fyzikálně vázanou a volnou vodu.

Chemicky vázaná voda se stává trvalou součástí hmoty a uvolní se pouze při vysoké teplotě nad 200 °C. Část fyzikální vázané vody bude také součástí hmoty a část se za určitých podmínek odpaří a způsobuje vznik napětí a smršťování hmoty. Smršťování je současně eliminováno expanzními příměsemi.

Volná voda vyplňuje převážně největší póry a snadno se vysušuje. Zůstávají po ní prázdné póry, které snižují pevnosti. To je přesně ta voda, kterou měříme vlhkoměrem a čekáme, kdy se odpaří. Je třeba si tedy uvědomit, že každé deci vody navíc v konečném důsledku zvyšuje pórovitost cementové hmoty a tím negativně ovlivňuje významné technické vlastnosti samonivelační vrstvy, jako jsou pevnost, nasákavost, trvanlivost, smršťování, pnutí, ale i čas vysychání.

Negativní vliv předávkování záměsové vody na homogenitu tekuté nivelační hmoty lze snížit použitím různých stabilizátorů v receptuře. To znamená, že s předávkováním záměsové vody s minimálním zhoršením stability tekuté hmoty se do určité míry počítá, přestože se zhorší vlastnosti zatvrdlé hmoty. Běžně se počítá s předávkováním do 10 %, to znamená při předepsané vodě 6 litrů maximálně ji navýšit na 6,6 litru. Např. produkty firmy Chemos jsou nastaveny na navýšení vody o 12 %. Překročení těchto limitů způsobuje rozsadanie hmoty ihned po rozlití. Projeví se to tím, že největší a tím i nejtěžší zrnka písku sedají na podklad a naopak jemné částice jsou vyplavovány na povrch. Tím vzniká nerovnoměrné vyplňování prostoru mezi velkými zrny a tím fatální pokles pevnosti a nárůst pnutí. Použití většího množství záměsové vody, jak je předepsáno, se dá zjistit i po uschnutí hmoty. Zvláště nebezpečné pro kvalitu je navýšení záměsové vody při lití tloušťky už nad 8 - 10 mm.

Mohu do nivelační hmoty přidávat písek?

Tak toto je přesně opačný případ jako s vodou, protože přidáváním písku do nivelační hmoty se jí některé vlastnosti zlepšují. U výrobků Chemos se tímto snižuje vnitřní pnutí téměř na nulu. Je však třeba dodržet doporučení výrobce, jaké zrnitosti má být písek. Je to velmi důležité, protože výrobce má v pytli už písek přesně definované zrnitosti a ten přidaný písek má doplnit křivku zrnitosti a ne ji rozbít. Přidaný písek přidáváme v množství dle doporučení výrobce. Písek je možné přidávat od tloušťky 8 - 10 mm. Nesmí se však navyšovat množství záměsové vody.

Proč je třeba zatemnit velká okna a zamezit průvanu?

Zde můžeme navázat zase na vodu, která je použita k míchání. Všichni to známe z klasického betonování. Krátce po betonování musíme beton zalévat i několik dní a tak mu dodávat vlhkost na ještě probíhající hydrataci a zamezit vysoušení fyzikální vázané vody. A právě proto, abychom toto nemuseli dělat, jsou v samonivelačních hmotách použité přísady, které vážou na sebe dostatečné množství vody pro udržování vlhkosti ve hmotě, aby mohl cement dále hydratovat. Tato voda, můžeme ji nazývat ošetřovací, se uvolňuje postupně. Pokud se však během schnutí hmoty, krátce po jejím vylití, záměsová voda rychle odpařuje např. působením přehřátí od slunce nebo i průvanem, může se stát, že ani přísady na zadržování vody nebudou schopny vodu dostatečně udržet. Následně se začne snižovat množství fyzikální vázané vody, která není nahrazována. Vzniká smršťování, které vyvolává pnutí v době, kdy hmota ještě nemá dostatečnou pevnost a může docházet ke vzniku smršťovacích trhlin, resp. k ostatním poruchám vytvrzené hmoty.

A na závěr asi tolik, s přípravou podkladu nespěchejte.

Vše si pečlivě zaměřte, změřte. zkontrolujte podklad. Nezapomeňte si změřit vlhkosti a zbytkové vlhkosti. Na každých 100 m² jste u cementových a anhydritových potěrů provést 3 CM měření - to ukládá ČSN norma 744505. Před nivelací vše zbrušte, přefrézujete. Používejte dilatační pásky. Dodržujte pracovní, konstrukční, smršťovací a akustické dilatace. Před nivelaci si ověřte savost podkladu. Otevřená klapka v krbu nemusí v kombinaci s dírou pro digestoř nebe jiné dva otvory, které vytvoří průvan, je třeba pořešit a nezapomeňte na podlahové topení, vypínač OFF.