Povolte prosím cookies, prohlížení našich stránek tak pro vás bude o to hladší! Některé cookies jsou potřebné tedy nezbytné a další volitelné, můžete se tedy sami rozhodnout, zda je povolíte.
Lepidla na průmyslové parkety a mozaiky 8 mm vybírejte podle konstrukce parket, výšky a rozměrů lamel, rubové strany, rovinnosti podkladu a doporučení výrobce. Mozaikové parkety 8 mm zpravidla vyžadují přesné dávkování lepidla, aby se materiál nevytlačoval do spár. U průmyslových parket, vysoké hrany a kantovky je důležité použít stěrku odpovídající formátu a průběžně kontrolovat dostatečný přenos lepidla na rub.
Pro tyto skladby se používají podlahářská SMP, SPU, 1K PU nebo 2K PU lepidla schválená pro konkrétní typ parket. Správnou chemickou bázi, zubovou stěrku a spotřebu vždy určuje technický list vybraného výrobku. Pokud pokládáte vlysy nebo lamparkety, pokračujte do kategorie lepidla na vlysy a lamparkety. Nadřazený přehled najdete v kategorii lepidla na dřevěné podlahy a parkety.
Lepidla na průmyslové parkety a mozaiky 8 mm vybírejte podle konstrukce parket, výšky a rozměrů lamel, druhu dřeva, rubové strany, podkladu a doporučení výrobce. Mozaikové parkety 8 mm zpravidla vyžadují přesné dávkování lepidla, zatímco u průmyslových parket, vysoké hrany nebo kantovky je zásadní dostatečný přenos lepidla a stabilita celé skladby.
Nestačí proto vybrat obecné lepidlo na parkety a použít stejnou zubovou stěrku pro všechny formáty. V technickém listu konkrétního výrobku vždy ověřte, pro jaké parkety je lepidlo určené, jakou stěrku výrobce doporučuje, jaká je předpokládaná spotřeba a za jak dlouho lze podlahu brousit nebo dále zatěžovat.
Tato kategorie je určená především pro průmyslové parkety, vysokou hranu, kantovku a mozaikové parkety 8 mm. Pokud pokládáte běžné vlysy nebo lamparkety, pokračujte do kategorie lepidla na vlysy a lamparkety. Pro široká masivní prkna je vhodnější kategorie lepidla na masivní a velkoformátové podlahy.
Průmyslové parkety, často označované také jako vysoká hrana nebo kantovka, jsou sestavené z úzkých dřevěných lamel kladených na výšku. Jednotlivé lamely mohou být do montážních bloků spojené páskou, síťovinou nebo jiným pomocným materiálem podle konkrétního výrobku.
Vysoký profil, větší množství spojů a způsob sestavení vytvářejí jiné požadavky než běžné parketové vlysy. Důležitá je rovinnost a pevnost podkladu, správný nános lepidla a dostatečný kontakt jednotlivých lamel s lepicím ložem.
Pomocné spojení montážního bloku samo o sobě parkety k podkladu nepřipevňuje. Po položení musí být lepidlo dostatečně přenesené na spodní část lamel, aby vznikl spolehlivý a rovnoměrný spoj.
Mozaikové parkety 8 mm jsou tenké masivní dřevěné lamely sestavené do menších tabulí nebo vzorů. Díky malé tloušťce vyžadují velmi rovný podklad a přesnou práci s množstvím lepidla.
Nedostatečný nános může způsobit slabý kontakt, dutá místa nebo pozdější uvolňování lamel. Příliš velké množství lepidla se naopak může vytlačovat do spár a komplikovat následné broušení, tmelení nebo povrchovou úpravu.
Konkrétní označení, rozměry i způsob spojení mozaikových tabulí se mohou u jednotlivých výrobců lišit. Před pokládkou proto zkontrolujte montážní návod dodaný s parketami.
Výraz lepidlo na dřevo může označovat truhlářské, montážní nebo hobby lepidlo. Tyto výrobky nejsou určené pro celoplošné lepení dřevěné podlahy k potěru nebo jinému podkladu.
Na průmyslové parkety a mozaiku se používají profesionální podlahářská lepidla, která jsou schopná přenášet provozní zatížení i běžné rozměrové změny dřeva. Vhodnost výrobku musí být uvedena v jeho technickém listu.
Pro průmyslové parkety, vysokou hranu a mozaikové parkety se používají především reaktivní podlahářská lepidla. Jednotlivé chemické technologie se liší způsobem vytvrzení, dobou zpracování, pružností a výslednou smykovou pevností.
Samotné označení SMP, SPU nebo PU nezaručuje vhodnost pro každý typ parket. Dvě lepidla stejné chemické skupiny mohou mít rozdílnou pevnost, pružnost, otevřenou dobu, spotřebu i povolené parketové formáty.
Lepidlo musí parkety spolehlivě spojit s podkladem a současně zvládat jejich přirozené rozměrové změny. Pružnější spoj může část pohybů dřeva přenášet, zatímco tvrdě pružné nebo pevnější lepidlo více omezuje pohyb jednotlivých lamel.
Nelze obecně říci, že nejpružnější nebo naopak nejpevnější výrobek je vždy nejlepší. Správná volba závisí na formátu parket, dřevině, výšce lamel, podkladu a požadavcích výrobce podlahy.
U mozaikových parket 8 mm se podle konkrétního lepidla může používat jemnější zubová stěrka, například B3. U průmyslových parket, kantovky nebo vysoké hrany může technický list předepsat větší zub, například B10 nebo B11, a odpovídající vyšší nános.
Žádnou z těchto stěrek ale nelze automaticky přiřadit celé kategorii. Správnou velikost zubů určuje výrobce lepidla podle konstrukce parket, struktury rubu, rovinnosti podkladu a požadovaného množství materiálu.
Skutečný nános ovlivňuje také úhel vedení stěrky a stav jejích zubů. Opotřebená stěrka může nanést výrazně méně lepidla, než odpovídá původnímu označení.
Spotřeba závisí na konkrétním lepidle, velikosti zubové stěrky, rovinnosti podkladu, formátu parket, rubové straně a způsobu práce. Nelze proto stanovit jednu univerzální hodnotu pro všechny průmyslové nebo mozaikové parkety.
U jemnějšího nánosu může být spotřeba nižší, zatímco větší zubová stěrka nanese více materiálu. Vždy vycházejte z údaje v technickém listu vybraného výrobku a během realizace kontrolujte skutečný přenos lepidla.
Důležité: Cílem není co největší spotřeba, ale rovnoměrný a dostatečný kontakt parket s lepidlem bez holých míst a bez nadměrného vytlačování do spár.
Orientační množství lepidla vypočítáte podle vzorce:
potřeba lepidla v kg = plocha v m² × spotřeba v g/m² ÷ 1000
Příklad: při ploše 28 m² a spotřebě uvedené v technickém listu 1100 g/m² vychází přibližná potřeba 30,8 kg lepidla.
Výsledek zaokrouhlete na celá prodejní balení a přidejte přiměřenou rezervu podle rovinnosti podkladu, použité stěrky a očekávaných ztrát při práci. Rezerva však nenahrazuje správnou přípravu podkladu ani kontrolu spotřeby během realizace.
Podklad musí být pevný, nosný, rovný, suchý, čistý a bez separačních nebo nesoudržných vrstev. Odstraňte prach, mastnotu, staré nátěry a zbytky nevhodných lepidel. Trhliny opravte odpovídajícím systémem a ověřte pevnost všech vrstev, na které bude podlaha nalepena.
Slabý nebo oddělující se podklad nezachrání ani vysoce pevné lepidlo. Pevnost celé skladby vždy určuje její nejslabší vrstva.
Rovinnost je důležitá u obou parketových formátů. Mozaika 8 mm může na nerovném podkladu vytvářet výškové rozdíly a dutá místa. U průmyslových parket může nerovnost zhoršit kontakt jednotlivých lamel s lepidlem.
Pokud podklad nesplňuje požadovanou rovinnost, vyrovnejte jej vhodnou nivelační hmotou. Hmota musí být schválená pod celoplošně lepené dřevěné podlahy a musí mít dostatečnou pevnost pro očekávané smykové namáhání.
Před lepením dodržte dobu schnutí nivelační hmoty a zkontrolujte její pevnost, vlhkost a stav povrchu. Lepení na nedostatečně vyschlou nebo slabou vyrovnávací vrstvu může způsobit poruchu celé skladby.
Penetrace se nepoužívá automaticky na každý podklad. Její potřeba závisí na savosti, prašnosti a pevnosti podkladu a také na zvoleném parketovém lepidle.
Některá lepidla umožňují aplikaci přímo na správně připravený podklad, jiná vyžadují kompatibilní základní nátěr. U nesavých nebo problematických povrchů může být nutná jiná systémová příprava. Běžný adhezní můstek proto není automatickým řešením pod každé parketové lepidlo.
Všechny vrstvy – penetrace, opravná nebo nivelační hmota a lepidlo – musí být vzájemně kompatibilní.
Anhydritový potěr musí být před lepením dostatečně suchý, pevný a správně připravený. Zpravidla je nutné odstranit povrchovou nesoudržnou vrstvu broušením a podklad následně důkladně vysát.
Zbytkovou vlhkost ověřte metodou požadovanou výrobcem systému, obvykle CM měřením. Penetraci vyberte pouze tehdy, pokud ji vyžaduje použité lepidlo nebo jiná navazující vrstva.
Reaktivní vlhkostní uzávěry se na anhydrit nesmějí používat automaticky. Případné řešení zvýšené vlhkosti musí být pro tento podklad výslovně schválené.
U cementového potěru nebo betonu zkontrolujte zbytkovou vlhkost, pevnost, soudržnost a stav povrchu. Odstraňte cementové mléko, prach a všechny vrstvy omezující přídržnost.
Běžná penetrace není parozábrana ani vlhkostní uzávěra. Pokud je u cementového podkladu nutné omezit prostup zvýšené zbytkové vlhkosti, použijte pouze reaktivní systém schválený pro naměřenou hodnotu, následné lepidlo a konkrétní skladbu.
Před pokládkou zkontrolujte také vlhkost parketových lamel. Musí odpovídat požadavkům výrobce a budoucím klimatickým podmínkám místnosti.
Příliš vlhké dřevo může po položení vysychat a vytvářet nadměrné spáry. Příliš suché parkety mohou při zvýšení vzdušné vlhkosti bobtnat a zatěžovat lepidlo, podklad i navazující konstrukce.
Vlhkost měřte na reprezentativním počtu balení a lamel, nikoli pouze na jednom náhodně vybraném místě.
Parkety skladujte a připravujte podle pokynů jejich výrobce. Místnost musí být uzavřená, temperovaná a chráněná před další stavební vlhkostí. Mokré stavební procesy by měly být před pokládkou dokončené.
Aklimatizace neznamená automaticky dlouhodobé otevření všech balení. Správnou dobu, způsob uložení a klimatické podmínky určuje výrobce konkrétní podlahy.
Lepidlo nanášejte rovnoměrně zubovou stěrkou předepsanou v technickém listu. Připravte pouze takovou plochu, kterou dokážete osadit parketami během otevřené doby.
Parkety ukládejte do čerstvého lepicího lože a důkladně je přitlačte. Během práce několik prvků nebo montážních bloků zvedněte a zkontrolujte, zda se lepidlo dostatečně přeneslo na jejich spodní stranu.
Pokud zůstávají na rubu holá místa, upravte vedení stěrky, pracovní postup nebo použijte velikost zubů předepsanou výrobcem. Nedostatečný kontakt může později způsobit dutá místa, vrzání nebo uvolnění parket.
Nadměrné množství lepidla se může vytlačovat mezi lamely a komplikovat následné broušení, tmelení nebo povrchovou úpravu. Přebytek odstraňte za čerstva způsobem doporučeným výrobcem lepidla.
U hotově povrchově upravených parket dávejte pozor také na znečištění nášlapné vrstvy. Vytvrzené reaktivní lepidlo se může z povrchu odstraňovat velmi obtížně a nevhodný čisticí prostředek může poškodit povrchovou úpravu.
Některá problematická místa mohou během počátečního vytvrzování vyžadovat přitlačení nebo vhodné zatížení. Týká se to například deformovaných montážních bloků nebo míst, kde se lamely zvedají z lepicího lože.
Způsob a dobu zatížení přizpůsobte technickému listu. Nevhodné bodové zatížení může poškodit tenké mozaikové lamely nebo vytvořit výškové rozdíly.
Průmyslové a mozaikové parkety lze v některých skladbách použít také na podlahové topení. Vhodná ale musí být konkrétní dřevina, formát parket, lepidlo i celá podkladní skladba.
Před pokládkou dokončete předepsaný topný režim a změřte zbytkovou vlhkost podkladu. Během lepení udržujte stabilní teplotu podkladu, vzduchu a relativní vlhkost.
Po vytvrzení lepidla spouštějte vytápění postupně a nepřekračujte nejvyšší povolenou povrchovou teplotu podlahy. Přesné podmínky určuje výrobce parket i lepidla.
Nalepenou podlahu nebruste ani povrchově neupravujte před dostatečným vytvrzením lepidla. Potřebná doba závisí na použitém výrobku, teplotě, relativní vlhkosti, podkladu a množství naneseného materiálu.
Předčasné broušení může způsobit pohyb lamel, porušení lepeného spoje nebo vznik nerovností. S dalšími pracemi začněte až v době uvedené v technickém listu.
V této kategorii najdete lepidla značek STAUF, ARDEX, Bona, CHEMOS a dalších výrobců. Jednotlivé produkty se liší chemickou bází, smykovou pevností, pružností, otevřenou dobou, spotřebou i schválenými parketovými formáty.
Výrobek proto nevybírejte pouze podle značky nebo označení SMP či PU. V technickém listu ověřte, zda je lepidlo vhodné pro konkrétní průmyslové nebo mozaikové parkety, jejich rozměry, dřevinu a podklad. Zkontrolujte také předepsanou stěrku, spotřebu a dobu před broušením nebo zatížením.
Použijte podlahářské SMP, SPU, PU nebo jiné parketové lepidlo, které je výrobcem schválené pro konkrétní průmyslové parkety. Rozhoduje výška lamel, dřevina, podklad a požadované vlastnosti lepeného spoje.
Vyberte lepidlo s výslovně uvedenou vhodností pro vysokou hranu nebo odpovídající masivní parketový formát. Zubovou stěrku, spotřebu a pracovní postup určete podle technického listu.
Vhodné je parketové lepidlo schválené pro tenké mozaikové dílce. Důležité je přesné dávkování, dostatečný přenos lepidla na rub a omezení vytlačování materiálu do spár.
Ne. B3 může být předepsaná u některých kombinací lepidla a mozaiky, ale jiný výrobek může vyžadovat odlišnou stěrku. Vždy rozhoduje aktuální technický list.
U některých lepidel a formátů může být B11 správnou volbou, nelze ji však doporučit automaticky. Rozhoduje konstrukce parket, rovinnost podkladu a požadovaný nános konkrétního lepidla.
Spotřeba závisí na konkrétním výrobku, zubové stěrce, formátu parket, rubové straně a rovinnosti podkladu. Pro výpočet použijte hodnotu uvedenou v technickém listu vybraného lepidla.
V některých skladbách ano, pokud použití dovoluje výrobce parket, lepidla i celého systému. Je nutné dodržet topný protokol, limity zbytkové vlhkosti a nejvyšší povolenou povrchovou teplotu.
Ne. Běžné truhlářské nebo hobby lepidlo není určené pro celoplošné lepení parket k podkladu. Použijte profesionální podlahářské lepidlo schválené pro daný parketový formát.
Ne vždy. Potřeba penetrace závisí na podkladu a lepicím systému. Některá parketová lepidla lze aplikovat přímo na správně připravený podklad, zatímco jiná vyžadují kompatibilní základní nátěr.
Ano, pokud je anhydrit pevný, přebroušený, důkladně vysátý a dostatečně suchý. Lepidlo a případná penetrace musí být pro anhydritový podklad schválené.
Může vzniknout nedostatečný přenos lepidla, dutá místa, vrzání nebo slabý spoj. Nadměrné množství naopak může vystupovat do spár a komplikovat broušení nebo povrchovou úpravu.
Doba závisí na konkrétním lepidle a podmínkách realizace. S broušením začněte až po dostatečném vytvrzení v době uvedené v technickém listu výrobku.
Praktická rada: Stěrku ani spotřebu nevybírejte pouze podle názvu parket. Rozhodující je vždy kombinace konkrétního lepidla, formátu lamel, rubové strany a podkladu.