Povolte prosím cookies, prohlížení našich stránek tak pro vás bude o to hladší! Některé cookies jsou potřebné tedy nezbytné a další volitelné, můžete se tedy sami rozhodnout, zda je povolíte.
Chystáte-li pokládku nové podlahy, je nezbytné mít podklad nejen rovný a pevný, ale také dostatečně suchý. Právě zbytková vlhkost podkladu patří mezi nejčastější příčiny selhání podlahových krytin. Pokud se její měření podcení, může dojít ke znehodnocení celé podlahy.
Měření vlhkosti podkladu je proto standardní a nutný krok před každou pokládkou – ať už se jedná o vinyl, PVC, dřevo nebo jiné krytiny. Provádí se až ve chvíli, kdy je v místnosti stabilní klima, tedy teplota alespoň 15 °C a relativní vlhkost vzduchu nepřesahuje 75 %.
Jak se měří zbytková vlhkost podkladu
Zbytkovou vlhkost podlahy lze měřit několika způsoby. Metody se liší přesností, spolehlivostí i tím, zda je zvládne laik, nebo je nutné přizvat odborníka.
Orientační měření
Základní orientační kontrolu lze provést pomocí elektronického vlhkoměru přiloženého k povrchu podkladu. Další jednoduchou metodou je přiložení fólie na část podlahy a sledování, zda se pod ní vytvoří kondenzace.
Tyto metody slouží pouze jako orientační pomůcka. Nelze se podle nich řídit při rozhodnutí o pokládce podlahy, zejména u lepených krytin.
CM metoda – profesionální měření
Nejpřesnější a normami uznávanou metodou je CM měření (karbidová metoda). Provádí ji vyškolený odborník a výsledkem je hodnota zbytkové vlhkosti vyjádřená v procentech CM.
Měření se provádí v místech s předpokládanou nejvyšší vlhkostí – typicky v rozích místnosti, u stěn nebo tam, kde je větší tloušťka potěru.
Kdy má smysl vlhkost měřit
Měření vlhkosti nemá smysl provádět příliš brzy. U cementových potěrů je nutné počkat minimálně 28 dní, než začne dávat měření relevantní výsledky. U anhydritových potěrů může být doba vysychání ještě delší.
Přivolání podlaháře po týdnu od vylití potěru je zbytečným nákladem – podklad v té době ještě nemůže splňovat předepsané hodnoty.
Povolené hodnoty zbytkové vlhkosti
Maximální přípustná vlhkost podkladu se liší podle typu potěru a přítomnosti podlahového vytápění:
- Cementový potěr: do 2,0 % CM
- Cementový potěr s podlahovým topením: do 1,5 % CM
- Anhydritový potěr: do 0,5 % CM
- Anhydrit s podlahovým topením: do 0,3 % CM
Anhydrit je na zbytkovou vlhkost výrazně citlivější než cement. Zatímco u cementového potěru může v některých případech pomoci vhodná penetrace, u anhydritu tento postup nefunguje. Pokud není dostatečně vyschlý, hrozí jeho postupná degradace.
Jak urychlit vysychání podkladu
V některých situacích je nutné proces vysychání urychlit. Základem je vždy čistý podklad a správné podmínky v místnosti.
- Přirozené větrání – pravidelný průvan je nejjednodušší a nejúčinnější řešení
- Podlahové topení – u anhydritu lze obvykle začít temperovat přibližně po 10 dnech, vždy postupně
- Průmyslové vysoušeče – volí se podle objemu místnosti a typu podkladu
Při použití topení platí zásada postupného zvyšování teploty, maximálně o 2 °C nad okolní teplotu. Prudké vysoušení může vést k poškození potěru.
Proč vlhkost nepodceňovat
Nedostatečně vyschlý podklad může způsobit závažné problémy: zvedání a vlnění krytiny, rozlepování spojů, vznik plísní, zápach nebo poškození soklových lišt. V krajních případech může dojít ke kompletnímu znehodnocení podlahy.
Pokud si nejste stavem podkladu jistí, vždy je lepší obrátit se na odborníka. Správně změřená vlhkost je levnější než reklamace celé podlahy.
Na problematiku přípravy podkladu navazuje také článek Jak vyrovnat povrch před pokládkou podlahy.
Cookie - nastavení