Povolte prosím cookies, prohlížení našich stránek tak pro vás bude o to hladší! Některé cookies jsou potřebné tedy nezbytné a další volitelné, můžete se tedy sami rozhodnout, zda je povolíte.
Jaká konstrukce u dřeva? U dřeva žádná, ale jinak tomu bude u dřevěné podlahy. Ty totiž můžeme obecně rozdělit do dvou skupin, na které se teď podíváme.
První skupinou jsou masivní dřevěné podlahy. Tyto podlahy můžeme celoplošně lepit nebo montovat na rošt, popřípadě lepit v drážkách (nejhorší možnost, které bych se snažil vyhnout). Masivní dřevěné podlahy mají tu výhodu, že umožňují více cyklů renovace (broušení) než podlahy vícevrstvé, na stranu druhou jsou méně rozměrově stabilní a mohou se prohýbat ve směru let, což je drobným omezením v případě instalace na podlahové topení. O této problematice se zmíním zase příště.
V druhém případě se jedná o podlahy vícevrstvé, a to ať už dvouvrstvé nebo třívrstvé. I tyto typy podlah můžeme celoplošně lepit, lepit v peru a drážce, popřípadě montovat na rošt. Třívrstvé dřevěné podlahy se vyrábí i v zámkovém provedení pro pokládku plovoucím způsobem. Výhodou vícevrstvých podlah je oproti masivům větší rozměrová stabilita a menší konstrukční výška, nevýhodou se pak může zdát menší možnost renovace, i když moderní vícevrstvé podlahy disponují nášlapnými vrstvami v tloušťce kolem 4mm.
Pro mě je asi nejlepším řešením třívrstvá podlaha (spodní protitažná deska + nosné jádro + dýha z ušlechtilého dřeva) v provedení pro celoplošné lepení.
Další skupinou dřevěných podlah jsou parketové vlysy, ale o těch až někdy příště.